Fenomén již vu musí čelit skoro všem z nás. Tento jev je vyjádřen skutečností, že když se člověk ocitl na neznámém místě nebo v atypické situaci, člověk se najednou ocitá v myšlence, že se mu něco podobného stalo. Některé drobné detaily, vnitřní prostory nebo oblečení jiných lidí, které poprvé vidíme, stejně jako gesta, reakce ostatních na událost, slova a dokonce i některé akce mohou být známé.
Takový duševní stav lze porovnávat s čtením knihy, kterou člověk jednou držel v rukou. Může se zdát známý obal nebo jméno autora. V některých případech, po přezkoumání prvních několika kapitol a zachycení děje, najednou si uvědomíme, že jsme již tuto práci již četli. Stejná věc se děje i během již vu, kdy si "pamatujeme" určité části kamaráda, ačkoli to může přísahat, že jsme se o tom předtím nevěděli.
Až dosud se vědci pokoušejí tento fenomén odhalit a předložit řadu verzí, které se však snižují na zvláštnosti mozku. Aristotle se zajímal o fenomén déjà vu v té době, který argumentovalže takové vize a pocity jsou jistým znamením duševní poruchy člověka. Opravdu pocit opakování všeho, co se stane nejčastěji, se vyskytuje u lidí s různými poruchami mozku. Osoby, které trpí pomalou schizofrenií, jsou často konfrontovány s již vu. Když se nacházejí v hraničním stavu, mohou snadno předvídat průběh dalších událostí, i když se nacházejí v zcela neobvyklé situaci nebo v neznámém prostředí. Nicméně člověk by neměl okamžitě zavěsit štítek na osobu mentálně nevyváženého jednotlivce, pokud se náhle začne domnívat, že již tuto situaci zažil.
Vědecký výzkum v oblasti mozku ukazuje, že tento životně důležitý lidský orgán může provést tak jedinečnou situaci, jako je kódování času. Výsledkem je, že momenty minulosti, budoucnost a současnost se navzájem překrývají, přinášejí určitý chaos a zmatek v procesu přiměřeného vnímání skutečnosti. Proč se právě tyto kódování vyskytují a zda by měly být považovány za poruchu mozku, odborníci ještě musí přijít na to. Je to však jisté absolutně zdravá, zdrženlivá a rozumná osoba, která se nikdy nestala takovým způsobem, se může stát obětí déjà vu. Předpokládá se, že nepřímé příčiny, které mohou vést k nástupu již vu, jsou závažná fyzická překážka, nespavost a závažná nervová nadměrná zátěž. Kromě toho ovlivňují proces kódování mozku ve stavu přijímání silných psychotropních léků, stresu a deprese. Není však možné předpovědět, v jakém okamžiku nastane vrstva informací. K tomu může dojít například bezprostředně po bezesné noci nebo po několika týdnech po nervovém selhání. Současně je velmi pravděpodobné, že již vůbec nezažijete, i když jsou pro vznik takového jevu vytvořeny všechny příznivé podmínky.
Další verze vzniku takového duševního jevu je spojena s vrstvením vědomé a nevědomé informace, která je uložena v paměti mozku jakékoliv osoby.. Jednoduše řečeno, každý z nás přijímá data nejen z vnějšího světa, ale také od snů.Existují případy, kdy se pečlivě snažíme zapamatovat, zda se nám tyto nebo jiné události skutečně staly nebo jsme je prostě viděli ve snu. Na pozadí takového zmatku je často již vu, když člověk nejprve sní o určité situaci, a pak ji zažije v reálném životě. Samozřejmě, když si pamatujete, že jste ve snu už byli v bytě někoho nebo jste se setkali s určitou osobou, není to vždy možné. Pouze velmi živé sny, dobře narozené v paměti, nám umožňují najít společné rysy mezi "obrazy" podvědomí a skutečností. V takovém případě však fenomén již vu nevznikne, protože člověk přesně ví, odkud získal informace a jak odpovídá realitě. Pokud nemůžete vzpomenout na sen, pak zůstává dojem, že jste už něco takového viděli nebo kdysi cítil. Někdy stačí lehce napnout paměť, abyste se zbavili posedlosti a pochopili, že ve vašem podvědomí byly smíšeny dva paralelní světy, které vedly k tak neobvyklému duševnímu stavu.
Avšak fenomén deja vu je poměrně častý u lidí, kteří mají parapsychologické schopnosti a mohou získat informace zvenčí prostřednictvím takzvaného vesmírného kanálu.V tomto případě předpovídají budoucnost, kterou vidí svojí vnitřní vize. Pocit, že všechno, co se stalo, kdysi došlo, je v tomto případě silnější. Avšak u někoho mezi vize a skutečností prochází pár vteřin a někdo může očekávat účinek déjà vu let, přesně vědět, že to, co vidí se svým vnitřním viděním, se stává realitou. Je však třeba vzít v úvahu, že parapsychologové se s takovým jevem klidně vztahují a využívají ho k dosažení určitých cílů, pomáhají lidem řešit životně důležité problémy.
