Při umísťování nábytku do ložnice se mnozí nevědomky pokusí položit postel tak, aby při umístění na něj nebyli k nohám chodidla. Nepohodlí, které člověk cítí, ležící na posteli s nohama ke dveřím, má pověrčivý základ. Jaká je taková pověra? Má nějaký mystický nebo realistický začátek?
Hlavním důvodem pro vznik takové pověry mezi lidmi je to, že během pohřebního procesu se zemřel nejprve z místnosti. V podvědomí pověrčivých Slovanů je horizontální poloha nohou k dveřím často spojována s odstraněním zemřelého. Člověk podvědomě se obává tmy, neznámé, proto se noční doba v podvědomí spojuje s mystickým jiným světem, včetně světa mrtvých. Uchopení pozice mrtvého těla a ležení nohou k dveřím je považováno za nějaký umělý přístup živého člověka k druhému světu a tedy ke smrti. Ale pak vzniká otázka, odkud tradice přechází od toho, že mrtvého člověka přenášíte přesně nohama?
Skutečnost, že starí lidé z předkřesťanských časů mluvili o spánku s nohama směřujícím ke dveřím, bylo nežádoucí. Z jejich pohledu se svět skládal ze tří složek. Prvním je svět obyčejných lidí, obklopený ze všech stran druhým světem ostatních sil. Třetí svět je svět bohů. Když se zbavují zlovolných sil, lidé si v bydlech vytvářejí okna a dveře, takže zavřené dveře v noci jsou nezměnitelné pravidlo, které chrání člověka před zlými silami. Pokud půjdete spát nohama ke dveřím, můžete se vystavit riziku, že budete nohama vyneseni nohama do tohoto druhého světa. Ze stejného důvodu tradičně začaly nohy vydržet mrtvý člověk. Povědní Slované se pokoušeli vysvětlit mnoho věcí s mystickými vlivy, zaváděli řadu pravidel a zákazů a iniciovali mnoho lidových tradic a přesvědčení.
Moderní člověk, který zažil dlouhou cestu v křesťanství, bojuje proti Bohu a pak oživuje duchovnost s doprovodnými esoterickými praktikami, přišel k poněkud odlišné interpretaci starověké víry. Duchovní praktiky tvrdí, že během spánku duše člověka opouští tělo a dělá cestu druhým světem.Dveře jsou portálem světa mrtvých, jestliže duše vychází ze dveří, pak je tu šance, že nenajde cestu zpátky a ten člověk zemře ve snu, zatímco nohy nasměrované k dveřím mohou naznačovat cestu k duši. Proto je nutné spát, abyste se postavili nohama v opačném směru od dveří. V takovém případě se duše spícího člověka putuje po celém světě a vrátí se včas a riziko neočekávané a předčasné smrti ve snu neohrozí člověka. Domníváme se, že z tohoto důvodu je zesnulý člověk vyveden tak, že jeho duše, která už nemá místo ve světě živých, se nevrátí. Často dokonce i lidé, kteří nevěří předsudkům, nehrozí, že budou ležet ve dveřích, protože se řídí skutečností, že "Bůh se stará o spasených".
Odborníci-psychologové se domnívají, že člověk může spát, protože bude pohodlnější, je naprosto bezvýznamné, v jaké poloze se vztahuje k předním dveřím jeho tělo. Pokud je spánek postrádá předsudky a pohodlně se cítí s nohama ke dveřím, pak v noci neohrozí žádné problémy.Nedoporučuje se spát nohy u dveří pouze těm, kteří mají příliš vysokou ostrost a rozvinutou představivost, stejně jako těm, kteří jsou v nervovém nebo emocionálním stavu. Tito lidé, kteří se usadili na nočním spánku s nohama ve dveřích, se v podvědomí budou cítit nechráněni, jejich spánek bude neklidný a ráno se budou cítit nadměrná únava a únava. Spravedlně nebudou schopni vysvětlit jejich stav, což bude opět potvrzením mystického účinku dveří na osobu ležící nohama. V jaké pozici a v jaké pozici je lépe spát, závisí na tom, kdo se rozhodne, neboť lidem v lidu neřekne něco jiného slovy Ježíše Krista "podle vaší víry budete ..."